U pera se při jejím sepisování postupně vystřídali dva němečtí opati téhož kláštera, Ota († 1314) a Petr († 1339), zvaný podle svého rodiště Žitavský, kteří však k textu kroniky přistupovali se zcela odlišným autorským záměrem a celkovým pojetím jejího vyznění. Zatímco Ota měl v úmyslu napsat především kroniku svého kláštera a v ní oslavit jeho přemyslovského zakladatele, Petr záběr díla rozšířil na celé české království a z původně zamýšlené klášterní kroniky tak vznikla kronika zemská. Otova díla, zahajujícího vypravování rokem 1253 a dovedeného do roku 1294, se Petr Žitavský ujal patrně hned po Otově smrti. Sepisováním vlastního a revizí Otova textu pak strávil následující čtvrtstoletí, jehož události do kroniky s odstupem zaznamenával, takže její text končí rokem 1338.

Jelikož se Petr po dlouhá léta pohyboval v nejvyšších politických kruzích země – měl velmi blízko ke královně Elišce Přemyslovně, jíž ve své kronice často a nepokrytě straní – a sám se osobně účastnil mnoha klíčových událostí v životě království, představuje jeho, podstatně větší část kroniky nedocitelný pramen pro naše poznání dějin českých zemí v první polovině 14. století. Historická hodnota Zbraslavské kroniky je dále podepřena Petrovou prací s tehdejšími úředními a diplomatickými dokumenty, z nichž některé v celém rozsahu, tzv. in extenso, do svého díla opsal. Vedle toho představuje text Petrovy kroniky též mimořádné umělecké dílo. Latina Petra Žitavského je na velmi vysoké úrovni, svůj text prokládá i četnými verši, které sám zkomponoval. Do dnešních dní se nám Zbraslavská kronika dochovala v pěti rukopisech, avšak pouze jeden, jihlavský rukopis, obsahuje celý text kroniky.

Související prameny

• Sborník kronik, tzv. stehlíkovský
• Manuscripta historica Bohemiae seu varii tractatus historici plurimum inediti et ob raritatem congesti aut ex fragmentis scriptorum in ordinem quemdam
• Zbraslavská kronika